temptext Technis
Rychlé vyhledávání Nabídka služeb Info pro občany

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Hlavní strana > Teplo > Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

Dotaz: Kdy začíná a končí vytápění?

Dle vyhlášky č. 194 / 2007 Sb.:

  1. Otopné období začíná 1.září a končí 31.května následujícího roku.
  2. Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den.
  3. Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.
  4. Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví.
  5. V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků (spotřebitelů) se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.

Dotaz: Co je hranicí odběrného místa mezi odběratelem a dodavatelem tepelné energie?

Hranicí se rozumí první uzavírací ventil na přívodním potrubí do objektu a první uzavírací ventil před fakturačním měřidlem na výstupním potrubí z objektu.

Dotaz: Jakou teplotu má mít teplá užitková voda?

Teplá užitková voda je dodávaná celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 až 60°C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce. Dodávka je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 hod. do 22.00 hod.

Dotaz: Může odběratel požadovat po dodavateli tepelné energie nájemné z prostor domovní předávací stanice, v jehož domě je umístěna?

Pokud by odběratel (SVJ) na úhradě nájemného trval, dodavatel tepelné energie by zahrnul tyto náklady do ceny tepelné energie, ale pouze u dodávek pro tohoto odběratele (SVJ). Cenu tepelné energie včetně tohoto nájemného by nemohl fakturovat ostatním odběratelům, kteří toto nájemné ze svých prostor od dodavatele tepla nepožadují.
Odběratel (SVJ) by si tak mohl způsobit zvýšení nákladů na tepelnou energii, aniž by z toho měl nějaký výrazný prospěch. Pronajímání prostor by měl odběratel ohlásit příslušnému Finančnímu úřadu a tento výnos z nájemného zahrnout do zdanitelných příjmů (příjem je zde příjem z pronájmu).

Dotaz: Můžete mi sdělit cenu teplé užitkové vody za měrnou jednotku m3?

Cenu teplé užitkové vody (TUV) za měrnou jednotku m3 stanovenou jako cena zboží ve smyslu cenových předpisů nelze stanovit z následujících důvodů:

  • neohřátá voda na vstupu do výměníku v m3,
  • tepelná energie potřebná k ohřátí vody v GJ, přičemž spotřeba GJ pro ohřev jednoho m3 může být různá, podle technického stavu výměníku, podle stavu rozvodů v domě (kvalita izolace apod.) a podle stupně ohřátí.

Cenu teplé užitkové vody za měrnou jednotku m3 stanovenou ve smyslu cenových předpisů stanovit nelze. Rozúčtování nákladů na TUV v zúčtovací jednotce (byt) se provádí podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.
Pravidla pro rozdělení nákladů za dodávku TUV na jednotlivá odběrná místa při společném měření pro více odběrných míst stanoví vyhláška č. 477/2006 Sb. Vyhláška upřednostňuje měření podle patních měřičů TUV před součtem náměrů bytových vodoměrů.